Katalog > Knihy > Brno Staré pohlednice VI.
Brno Staré pohlednice VI.

Brno Staré pohlednice VI.

Královo pole (I. část) - Palackého třída, Mojmírovo náměstí, kadetní škola, kostel Nejsvětější Trojice, Kotlůvek, Kociánka, Královopolská strojírna a okolí


Cena bez DPH: 164 Kč
Cena včetně DPH: 180 Kč (DPH 10 %)

Objednat: ks  

Ukázka z publikace Brno Staré pohlednice VI.:

V knížce se Vám představí historické brněnské pohlednice, jedná se o publikaci především obrazovou, veškeré texty jsou omezeny jen na nezbytné minimum v jazyce českém, německém a anglickém, počet stran 96. Rozměr knihy 5 x 179 x 270 mm, vazba brožovaná.

 

MOJMÍROVO NÁMĚSTÍ (Mojmírplatz) - KADETNÍ ŠKOLA Kostel NEJSVĚTĚJSÍ TROJICE

Po několik století bylo nevelké Královo Pole (Konigsfeld), kdysi Nová Ves, soustředěno kolem návsi, která od roku 1880 měla název Horní náměstí a od roku 1907 náměstí Mojmírovo (Mojmírplatz). Konaly se zde jarmarky, trhy i poutě a „městečko" zde oslavilo také povýšení Králova Pole (Konigsfeld) na město. Slavnost na počest této události se konala 6.8. 1905 před vyzdobenou radnicí, která v této době sídlila v budově Měšťanské a obecné chlapecké školy na Mojmírově náměstí 10. V čísle 13 stával dům prvního královopolského starosty Antonína Persche, zvaný „Pérák". V něm prožil dětství u své babičky herec Jaroslav Vojta a odtud také odešel v roce 1906 za svým osudem, kterým bylo divadlo (pohlednice 886). Zdá se, že Thalia přála tomuto místu. „Péřák" byl rodným domem herce Karla Högera a jeho maminka zde měla kupecký krám (pohlednice 883). Dům byl postupně bourán a jeho poslední zbytky zmizely v roce 1985. Na protější straně náměstí, na rohu dnešníMalátovy ulice, zanikly „hraběcí domy" s nájemními byty pro zaměstnance velkostatku, postavené koncem osmnáctého století (pohlednice 882).

Na Mojmírově náměstí (Mojmírplatz) stojí kamenný klasický kříž s letopočtem 1791. Připomíná prostý gotický kostelík sv. Víta, který stával v těchto místech a byl zbořen v roce 1785. Zároveň s ním tehdy zanikl i první královopolský hřbitov, který kostelík obklopoval (pohlednice 895).

Nejstarší a nejvýznamnější památkou v Králově Poli (Konigsfeld) je bývalý kartuziánský klášter, jediný zachovalý na Moravě. Klášter, založený společně s kostelem k poctě sv. Trojice markrabětem Janem Jindřichem (13.8.1375), patřil přísnému řádu kartuziánů. Kartuziánská řehole spojovala poustevnický život s klášterní pospolitostí: mniši měli společný kostel s kapitulní síní, jídelnu a knihovnu, ale každý bydlel sám v jednotlivém domku, poustevně. Kartuziáni žili v přísné odloučenosti, mlčenlivosti, na modlitbách a postech. Byli ale také velmi pilní, pracovali v zařízeních uvnitř kartouzu a pečovali o vlastní hospodářství. Řád založil v roce 1084 sv. Bruno a jeho mateřský klášter leží u francouzského Grenoblu vysoko v horách, v místě zvaném Grande Chartreuse, podle kterého dostal jméno. Název Kartouz byl používán ve starých katastrálních mapách („Carthaus in Königsfeldt") a přešel po zrušení kláštera na celou obec - Kartouzy (pohlednice 902). Královopolský kartouz, který přečkal husitské války, třicetiletou válku a jiné nepříznivé události, byl zrušen v roce 1782 rozhodnutím císaře Josefa II. Budova byla změněna na kasárna. V říjnu 1877 sem byla z Brna přemístěna kadetní škola - C. a k. vychovávací ústav vojenský (pohlednice 893). Kadetní škola měla čtyři ročníky. Původně zde bylo 220 chovanců, později 160, tedy po čtyřiceti chovancích v jednom ročníku. O přijetí do kadetní školy rozhodovalo vzdělání, úspěšně vykonaná přijímací zkouška a tělesná zdatnost uchazeče. Škola byla dobře vybavena pro všestranný rozvoj chovanců: kromě učeben, velké knihovny a fyzikálního kabinetu zde byla i tělocvična, střelnice, letní cvičiště a plovárna v zahradě (pohlednice 905-911). Každý rok odcházelo z kadetní školy čtyřicet zástupců důstojníků k pěchotnímu vojsku. Škola působila v Králově Poli (Konigsfeld) až do konce 1.světové války; poslední ročníky kadetů odtud odcházely přímo na frontu. Po zániku Rakousko-Uherska v roce 1918 bylo v budově umístěno československé vojsko a stejně tomu bylo i po druhé světové válce. Od 1. ledna 1964 je zde Vysoké učení technické, které převzalo budovu ve značně zchátralém stavu. Díky vzácnému pochopení vedení školy začala probíhat od roku 1965 postupná a náročná rekonstrukce všech objektíi bývalého kartuziánského kláštera.

Jednolodní kostel Nejsvětější Trojice si uchoval vzhled prostory kartuziánského způsobu života, ačkoliv zde od jeho založení v roce 1375 byly prováděny některé stavební úpravy (pohlednice 919). Pokud existoval klášter, patřil kostel jenom konventu a nebyl proto přístupný veřejnosti. Změna nastala v roce 1785, kdy se po zrušení kláštera stal kostelem královopolské farnosti. Kostel se nachází pod úrovní okolního terénu a sestupuje se k němu po schodišti, které dříve uzavírala mřížová brána (pohlednice 916). Krásné pozdně barokní průčelí dostal kostel po polovině osmnáctého století, jsou v něm umístěny sochy sv. Bruna, zakladatele řádu kartuziánů, a sv. Jana Křtitele, patrona řádu - obě od brněnského sochaře Ondřeje Schweigela. Ve vrcholu průčelí je sousoší Nejsvětější Trojice a v podřímsí kartuš s moravskou orlicí, která nese znak královopolského kartouzu Cella Trinitatis - CT (pohlednice 913). Uvnitř chrámu i v jeho bočních kaplích jsou další sochy od Ondřeje Schweigela. Stěny kaple Andělů a kaple Zvěstování Panny Marie zdobí vzácné fresky od vídeňského F. A. Maulbertsche, stejně i v kopuli Švédské kaple. V ní je umístěn krásný mariánský obraz z 16. století, prostřílený švédskými vojáky při obsazení kláštera v roce 1645. Současný obraz sv. Trojice na hlavním oltáři je z roku 1864 (pohlednice 918). jeho autorem je malíř Josef Zelený, profesor kreslení na českém gymnáziu v Brně, učitel Alfonse Muchy. K původnímu vybavení chrámu nepatří kruchta a varhany. Kartuziáni, vázaní přísnou gregoriánskou liturgií, chrámovou hudbu na nástroje vylučovali.

Pod kostelem a klášterem je rozsáhlý systém chodeb, které jsou dnes zčásti uzavřeny a zčásti zasypány. Sloužily k úkrytu a úniku řeholníkú v dobách náhlého přepadení kláštera. Při opravě dlažby v kostele v roce 1975 byly uprostřed chrámové lodi nalezeny kosterní pozůstatky markraběte Prokopa, syna Jana Jindřicha a spoluzakladatele kláštera i kostela. Ostatky byly odborně posouzeny, identifikovány a uloženy v prosinci 1989 v Andělské kapli. Mramorová krycí deska nese nápis: Prokop Lucemburský, moravský markrabě, 1358-1405.

Cena poštovného činí 90,-Kč, možnost osobního odběru v Brně na Orlí 14. Při nákupu nad 900,-Kč poštovné zdarma.

 

«

© 2017 Nakladatelství Josef Filip