Katalog > Knihy > Brno Staré pohlednice XIII.
Brno Staré pohlednice XIII.

Brno Staré pohlednice XIII.

Údolní, Úvoz, Marešova, Vídeňská, Modřice, Podolí u Brna, Slatina, Troubsko


Cena bez DPH: 164 Kč
Cena včetně DPH: 180 Kč (DPH 10 %)

Objednat: ks  

Ukázka z publikace Brno Staré pohlednice XIII.:

Brno Staré pohlednice XIII.

V knížce se Vám představí historické brněnské pohlednice, jedná se o publikaci především obrazovou, veškeré texty jsou omezeny jen na nezbytné minimum v jazyce českém, německém a anglickém, počet stran 108. Rozměr knihy 6 x 178 x 272 mm, vazba brožovaná.

 

VÍDEŇSKÁ

Počátky ulice souvisejí s dostavbou císařské poštovní silnice na Vídeň v roce 1727 a následně s parcelací půdy jižně od kostela sv. Václava, dnes zaniklého. Tehdy vznikla jen malá ulicová osada, pojmenovaná Vídeňská ulice . Název Wienergasse (Vídeňská), jako ulice se poprvé objevil až v roce 1838. Nově vzniklá komunikace navazovala na starší Václavskou ulici (Wenzelgasse), spojnici mezi Dlouhým mostem na Poříčí a konventem Milosrdných bratří. Po přejmenování brněnských ulic v roce 1867, vytvořila Vídeňská ulice s Václavskou, jejíž název tehdy zanikl, jeden celek. Jen s malými obměnami názvu (Wiener Strasse, Wiener Gasse, Vídeňka), se jméno Vídeňské ulice udrželo až do roku 1946. Tehdy byla přejmenována na Koněvovu, v jednom úseku Kratochvílovu. V roce 1990 byl Vídeňské ulici vrácen původní název v celé její délce.

Dlouhý most přes široké koryto Svratky na Poříčí spojuje Vídeňskou ulici se Starým Brnem. Původně dřevěný, od roku 1372 už kamenný most byl poprvé rozšířen v roce 1492. K nové úpravě došlo v roce 1725, kdy byl vyzdoben barokními sochami světců, přenesenými po nové úpravě a rozšíření mostu v roce 1837 před kostel Milosrdných bratří. Dlouhý most patřil k častým námětům pohlednic s Vídeňskou ulicí. Neměl však jen místní význam: už v dávné minulosti byl důležitou spojnicí mezinárodních cest z Podunají do Brna.

Nejvýznamnější stavbou na Vídeňské ulici je konvent s kostelem a nemocnicí Milosrdných bratří. Následovníci sv. Jana z Boha , zakladatele řádu, přišli do Brna v roce 1748 z Valtic na pozvání hraběte Leopolda Viléma Dietrichsteina, který jim daroval dům se zahradou. Už v roce 1749 začali se stavbou konventu, kostela a nemocnice, za finanční podpory hraběte Karla Hrzána. Pořadí vzniku staveb není přesně známo, ale je možno předpokládat, že se Milosrdní bratři nejprve postarali o menší nemocnici. Kostel sv. Leopolda je nejmladší z brněnských barokních kostelů, původní plán na jeho stavbu vypracoval Mořic Grimm. Po jeho smrti stavbu dokončil Grimmův syn František Antonín společně s Bartolomějem Zinterem. Krásný barokní chrám vytváří s fasádou kláštera jeden celek: vzhledem prostý, ale působivý. Autorem fresek a oltářních obrazů je malíř Josef Stern. Vytvořil také obrazy pro klášterní nemocnici, které znázorňují biblické scény skutků milosrdenství.

Klášterní nemocnice Milosrdných bratří se od skromných začátků rozrostla na veliký ústav, její význam stoupl zejména za napoleonských válek. V roce 1819 byla upravena a rozšířena, k dalšímu zvětšení ústavu došlo až na konci devatenáctého století přístavbou budovy chudobince. Zásadní změnou byla přístavba velké moderní nemocnice Milosrdných bratří na Polní ulici (Feldgasse) v letech 1933-1935. Byla námětem pro několik pohlednic hned po svém vzniku.

Velký význam přinesl Vídeňské ulici nový hřbitov, založený podle projektu prof. Aloise Prastorfera na ploše více než 16 ha, slavnostně otevřený 3. listopadu 1883. Ústřední hřbitov města Brna byl od té doby několikrát rozšířen a dnes je i památkově chráněn.

Cena poštovného činí 90,-Kč, možnost osobního odběru v Brně na Orlí 14. Při nákupu nad 900,-Kč poštovné zdarma.

«

© 2017 Nakladatelství Josef Filip